Prioritou nové Evropské komise by se podle Hospodářské komory mohlo stát snížení administrativní zátěže podnikatelů. Bývalý italský premiér Enrico Letta ji ve své nově zveřejněné zprávě označil za hlavní překážku rozvoje jednotného trhu. Jeho doporučení se promítla i do závěrů čtvrtečního summitu lídrů EU, uvedla komora.
„Letta při psaní zprávy o vnitřním trhu pečlivě naslouchal, s jakými problémy se české firmy potýkají v EU. A nejen to, jejich požadavky zanesl do své zprávy, věnuje jim dokonce jednu celou kapitolu, v níž upozorňuje, že EU musí bojovat zejména s regulacemi a byrokracií,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Připomněl, že podnikatelé v lednu na pražském jednání s Lettou apelovaly zejména na „regulační detox“ a snížení administrativní zátěže, racionalizaci ESG reportingu nebo harmonizaci evropských technických norem pro zkoušení a certifikaci průmyslových výrobků v EU. Upozornily i na to, že některé země EU neuznávají odborné kvalifikace nebo že je zatěžuje povinnost vést mzdovou evidenci v zahraničí v souladu s národními daňovými předpisy.
Letta ve své zprávě doporučil EU, aby přehodnotila povinnosti v oblasti podávání zpráv a předpisů, které musí podniky dodržovat. Za účelem zjednodušení plnění těchto povinností má EU legislativu přepracovat a také snížit počet nově přijímaných legislativních materiálů. EU by nově mohla do legislativy zakotvit „právo na zjednodušení“. To by podle komory mohlo vést k plošnému snížení a modernizaci ohlašovacích povinností. Vedle toho by se zavedlo nové pravidlo, aby firmy předkládaly tytéž informace úřadům pouze jednou.
Objektivnější podobu by mohlo dostat i posuzování dopadů nově přijímané legislativy na podnikatele. „Posouzení dopadů by mělo být zaměřeno na kvalifikované objasnění návrhu. To přispěje ke kvalitě a transparentnosti rozhodovacího procesu,“ uvedla Alena Mastantuono z Hospodářské komory, která v Bruselu působí jako členka Evropského hospodářského a sociálního výboru.
V souladu s dlouhodobě prosazovanou prioritou komory Letta navrhuje, aby byla posouzení dopadu na podnikatele průběžně aktualizována v návaznosti na dynamiku legislativního návrhu. „To by v praxi znamenalo, že změní-li europoslanci nebo členské země v radě text podstatným způsobem, mělo by se to odrazit i v samotném posouzení dopadů do podnikatelského prostředí. V praxi totiž dochází k tomu, že nejen podnikatelé neznají dopad schválených aktů, protože konečná verze textu je velmi vzdálena té původní, pro kterou bylo posouzení zpracováno,“ dodala Mastantuono.
Zdroj: ČTK