Meziroční růst maloobchodních tržeb v dubnu o 5,3 procenta ukazuje, že Češi jsou nadále ochotni utrácet víc než loni. Spotřeba domácností by tak podle analytiků měla letos být hlavním tahounem hrubého domácího produktu. Meziměsíční stagnaci tržeb analytici víceméně očekávali – způsobil ji podle nich fakt, že velká část velikonočních svátků v tomto roce připadla již na březen.
Ze zveřejněných dat Českého statistického úřadu vyplývá, že maloobchodní tržby v dubnu pátý měsíc za sebou pokračovaly v meziročním růstu, i když mírně zpomalil z březnových revidovaných 5,8 procenta. „Růst reálných výdělků je dobrou zprávou pro spotřebitele a pro jejich peněženky, což hraje do karet scénáři růstu spotřeby domácností v české ekonomice s pozitivním dopadem na maloobchodní tržby,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč. Od začátku letošního roku podle něj tržby obchodníkům meziročně stouply o 4,3 procenta, přičemž největší podíl v tom mají prodeje nepotravinářského zboží, které jsou o 5,7 procenta vyšší než loni, uvedl Jáč.
To, že si maloobchodní tržby v dubnu dokázaly udržet tempo s březnovým výsledkem, je podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila s ohledem na dřívější velikonoční svátky dobrou zprávou. „Český maloobchod přitom skutečně má co dohánět, když jeho reálné tržby zůstávají na úrovních srovnatelných s jarem roku 2019 a stále jim chybí zhruba tři procenta k hodnotám z ledna roku 2020 před pandemií covidu-19,“ uvedl.
Pozitivní vývoj maloobchodních tržeb i pro další měsíce očekává hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „S příchodem léta bude poptávka růst a k dobru bude promlouvat i nízká srovnávací základna s loňským rokem, kdy byly tržby maloobchodníků v červených číslech,“ řekl ČTK.
Hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek ale upozornil na to, že se tím, jak maloobchodní tržby rostou, zároveň zvyšuje riziko poptávkové inflace, což podle něj lze již pozorovat v některých službách. Česká národní banka by tak k aktuálním číslům v maloobchodě měla přistupovat obezřetně, míní. „Je zde nejspíš další argument, proč při snižování úrokových sazeb zařadit pomalejší rychlost,“ uvedl.
Zdroj: ČTK