České obce mají z průmyslu na svém území méně peněz než německé

|

České obce získávají z umístění průmyslových závodů ve svém katastru méně peněz než německé nebo rakouské. Důvodem je nastavení rozpočtového určení daní, kdy obce nemají zajištěný podíl na daních z příjmu konkrétních firem a jejich zaměstnanců ve svém katastru. Upozornila na to studie poradenské společnosti KPMG.

Podle generálního ředitele Panattoni pro Česko a Slovensko Pavla Sovičky, jehož společnost si zpracování studie zadala, nastavení daňového systému odrazuje obce od toho, aby umožňovaly na svém území vznik průmyslových parků. Podle studie české obce získají zhruba čtyři procenta z celkových odvodů, které firmy v jejich katastru zaplatí. V Rakousku to je šest procent odvodů, v Německu 25 procent. Důvodem je, že hlavním příjmem českých obcí z firem umístěných v jejich katastru je daň z nemovitosti. Podíl na daních z příjmu fyzických a právnických osob se potom neváže na umístění firmy, ale vypočítává se z celostátních odvodů všech lidí a firem a rozpočítává mezi obce podle jejich velikosti a počtu obyvatel. Německo i Rakousko mají nastavené místní daně, které firmy odvádějí přímo do obecních rozpočtů.

V Česku je daň z nemovitosti stoprocentním příjmem obcí. Letos se její základní koeficient zvýšil o 80 procent, obce si její výši mohou upravit i místním koeficientem. V souvislosti se zvýšením sazby daně z nemovitosti ale klesl podíl obcí na sdílených daních. Z celostátního výběru DPH a daně z příjmu právnických a fyzických osob se mezi obce rozdělí 24,92 procenta. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Loni obce získávaly 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.

„Systém rozpočtového určení daní zejména Německa zajišťuje obecním rozpočtům mnohem štědřejší příjmy,“ uvedl autor studie Přemysl Klas z daňového oddělení KPMG. Upozornil, že i kdyby obce využily maximální výši koeficientů daně z nemovitosti pro jednotlivá katastrální území, nedosáhnou na stejné příjmy, jaké mají obce v Německu. Tam většinu příjmů tvoří výnos obecní či obchodní daně, která se odvíjí od výše mezd a tržeb místních zaměstnanců a firem.

Sovička, jehož společnost patří mezi přední české developery průmyslových nemovitostí, upozornil, že výhody obcí z umístění průmyslových závodů na jejich území jsou minimální. „Na rozdíl od Německa i Rakouska daňový systém v Česku nemotivuje obce ani kraje, aby lákaly a podporovaly podnikatele a investory, kteří nabízejí co nejvyšší mzdy a dosahují co největších zisků,“ uvedl. Podle něj to vede k odporu místních obyvatel k umístění průmyslových závodů.

Výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Ondřej Votruba varoval, že malý finanční přínos průmyslových závodů pro obce vede k odporu místních lidí proti investicím. To podle něj odrazuje investory, což může brzdit i celou českou ekonomiku.

Zdroj: ČTK