Možné uvalení obchodních cel na dovoz elektromobilů z Číny problémy s čínskou konkurencí neřeší a můžou se ukázat naopak jako kontraproduktivní. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu, které zastupuje tuzemské automobilky. Evropská komise chce na základě prvních zjištění opatření k vyrovnávání na trhu uvalit cla na dovoz elektromobilů vyrobených v Číně, a to ve výši dodatečných 17,4 až 38,1 procenta nad hodnotu stávajících deseti procent.
Cla by podle Evropské komise začala platit od 4. července. Čína chystaná opatření kritizuje. Sdružení již před vydáním rozhodnutí vyjádřilo obavy z možných negativních dopadů. „Bylo to naopak právě odstranění obchodních bariér, co vedlo v posledních desetiletích k rozšíření mezinárodního obchodu a růstu prosperity – zejména pokud se jedná o sektor automotive, který je založen na silném exportu,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Zástupci sdružení se domnívají, že Čína začne vůči Evropě i USA uplatňovat odvetná opatření a nynější napjaté obchodní vztahy se dál zhorší. Pro Evropu přitom čínský trh představuje třetí největší exportní destinaci, přičemž situace Evropy a jejích dodavatelsko-výrobních řetězců je odlišná od USA.
Hledisko, které by představitelé států neměli opomíjet, souvisí podle Petzla s dovozem surovin a komponentů z Číny. Víc než 90 procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dováží evropské automobilky z Číny. Zvýšení cen těchto importů nebo jejich blokace by bylo pro domácí výrobce velkým problémem z hlediska plnění ambiciózních plánů EU snižovat množství oxidu uhličitého. Evropa totiž podle Petzla zatím nemá spolehlivý plán, jak být soběstačná ve všech těžených surovinách a komponentech potřebných k výrobě elektromobilů, případně jak si je zajistit jinde. Řada firem také vyrábí své produkty v Číně a do Evropy je exportuje. Případná cla by se tedy vztahovala i na tyto společnosti.
„Zavedení nových celních opatření čínští výrobci určitě pocítí a jejich expanzi to může zpomalit, nicméně neočekáváme, že by to mělo vliv na dotační politiku v Číně. Firmy, které v současnosti v Číně vyrábějí elektromobily pro Evropu, se zcela jistě dokážou přizpůsobit a pokračovat v průniku na trh, ať už prostřednictvím lokálních investic, spoluprací s místními partnery nebo přesunem výroby do jiných zemí,“ podotkl Petzl. Podle něj by byl řešením spíše systémový přístup, který podpoří silné stránky evropského průmyslu, zvýší jeho konkurenceschopnost a otevře nové trhy.
Výše cel je podle automobilového experta Petra Knapa výsledkem kompromisu a silného odporu Německa proti radikálnímu postupu podle vzoru Spojených států, který si EU nemůže dovolit. Je podle něj také snaha najít cestu dlouhodobé spolupráce s čínskými automobilkami.
„Pro Česko je relevantní nejvyšší z individuálních cel pro SAIC vlastnící MG, které je největší etablovanou čínskou značkou na našem trhu. Trochu paradoxní je pak nejnižší clo pro nejsilnějšího světového hráče v elektromobilitě s nejlevnějšími vozy v nabídce – BYD. Jinak výše cel nad 30 procent už jsou pro čínské automobilky nepříjemné, protože zhruba eliminují jejich nákladovou výhodu.Teď je pro Evropskou komisi velkou otázkou, jakým způsobem bude dále reagovat na prakticky jistá odvetná čínská opatření. Ta poškodí primárně německé prémiové značky,“ podotkl Knap.
Také podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy oznámené navýšení cel může zásadně poškodit německý autoprůmysl. „Tím pádem tedy i českou ekonomiku, jež je německému autoprůmyslu klíčovým subdodavatelem. A to jsou přitom cla EU mnohem nižší než ta, která na čínské elektrovozy zavádějí Spojené státy,“ uvedl.
Podle dat společnosti JATO Dynamics přesáhl v letošním roce podíl nových bateriových elektrických vozů vyrobených v Číně 20 procent z počtu prodaných elektromobilů v Evropě. V České republice bylo za první tři měsíce letošního roku z 1293 registrovaných elektromobilů 184 vyrobených v Číně, tedy s VIN začínajícím písmenem L, což mezi bateriovými elektrickými vozy znamená tržní podíl 14,2 procenta. Přitom z elektrických vozů čínské provenience připadá 142 vozů na značku Tesla, 41 na značku MG a jeden vůz na značku DFSK.
Zdroj: ČTK