Hypotéky, spotřebitelské úvěry, půjčky od příbuzných nebo nebankovních institucí nyní splácí téměř polovina produktivní české populace. Častěji je využívají lidé s vyššími příjmy, kteří je využívají především na dlouhodobé výdaje, jako je například nákup auta nebo bytu. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavili analytici České spořitelny, portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Žádné úvěry, půjčené peníze či nedoplatky nemá podle březnového průzkumu mezi 1520 respondenty 52 procent Čechů, zatímco 48 procent Čechů ano. Nejčastěji jde o hypotéky, které čerpá 38 procent respondentů a spotřebitelské úvěry od banky s 37 procenty. Mnohem méně lidé využívají nebankovních půjček, leasingů nebo úvěrů ze stavebního spoření.
Do splácení svých dluhů Češi nejčastěji investují maximálně pětinu měsíčního příjmu. V případě 5,4 procenta případů však výdaje přesahují polovinu příjmů. Mezi těmito lidmi převažují ti, kteří mají potíže se svým příjmem vycházet. S tím se pojí i skutečnost, že nadpoloviční většinu příjmů do splácení častěji vynakládají ti, kteří si půjčují i na běžné výdaje.
Češi si půjčují nejčastěji tehdy, když potřebují pokrýt nějaký mimořádný výdaj. Takto půjčky využívá 35 procent populace, což je velmi podobný podíl jako u těch, kteří si nepůjčují a půjčkám se cíleně vyhýbají. Čtvrtina populace si půjčuje hlavně na dlouhodobé výdaje, jako je nákup auta či bytu a pět procent Čechů půjčky využívá i na pokrytí běžných výdajů. Zatímco u lidí s čistým osobním příjmem do 15.000 Kč měsíčně si vůbec nepůjčuje 46 procent respondentů, u těch s příjmem nad 50.000 jde o 19 procent.
„Lidé by měli před čerpáním půjček nejdříve zohlednit výši měsíčního rozpočtu. V žádném případě nesmí měsíční splátka přesáhnout čistý příjem, neměla by ohrozit ani pravidelné platby jako nájem či energie. Splátka by neměla v rozpočtu nahradit pravidelné spoření, spoření na důchod či investování,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně Lukáš Kulhavý.
Neschopnost některých Čechů své dluhy vůbec splácet může v extrémních případech vést až k exekuci. Nyní nebo v minulosti se do exekučního řízení dostalo 22,5 procenta Čechů nebo členů jejich domácností. „Mezi charakteristiky respondentů, jejichž domácnost se dostala do exekučního řízení, nejčastěji patří nízké vzdělání, nízký příjem a nájemní bydlení,“ dodala Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Na konci měsíce dokáže alespoň nějaké peníze ušetřit polovina české populace. Častěji jde o muže, obyvatele větších měst a jedince s vysokoškolským vzděláním, kteří si pomocí těchto peněz vytvářejí krátkodobou finanční rezervu. Problém nastává v momentě, kdy lidé vyčerpají krátkodobou i dlouhodobou finanční rezervu a nemají kam pro peníze sáhnout, podotkl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Zdroj: ČTK