Miroslav Dubovský: Důležitější než tržby je pro mě to, jakou práci děláme a jak ovlivňujeme trh

|

Šéf české pobočky globální advokátní kanceláře DLA Piper je zároveň vrcholovým advokátem a také arbitrem v mezinárodních sporech. Povídali jsme si nejen o tom, jak se to dá všechno zvládnout, ale také třeba jak se stát jedničkou na trhu, o regulatorní zátěži evropského byznysu nebo o tom, proč Evropská unie potřebuje lepší marketing.

Řídíte českou pobočku DLA Piper, zároveň působíte jako vrcholový advokát a ještě k tomu jste mezinárodním arbitrem. Tohle všechno opravdu zvládne jeden člověk?

Je pravda, že to je v našem byznysu poměrně unikátní, tedy že jako partner kanceláře nejenom řídíte svůj tým, a případně firmu, když jste řídícím partnerem jako já, ale zároveň stále pracujete na transakcích a pomáháte a radíte klientům. A jak se to dá zvládnout? Pokud jde o vztah ke klientům a řízení jejich projektů, tak mám kolem sebe skvělý tým právníků a koncipientů, který mi s tím pomáhá. Podle toho, jak jsou zakázky komplexní, můžu části úplně delegovat, do části jsem zapojený a další část vedu. Což mě pořád baví.

Vedle toho řídím procesy ve firmě, přičemž i tady je stěžejní tým, resp. týmy, marketingový, finanční, HR a podobně. Jde samozřejmě taky o vytváření strategie, vedení a dohlížení na to, jak je strategie implementována. Přitom samozřejmě spoléháte, že máte správné lidi na klíčových pozicích, kteří vám pomáhají vaše vize realizovat. Takže zvládnout se to dá, když máte skvělý tým, což mně se podařilo, ale je to samozřejmě náročné a obnáší to rozhodně víc než osm hodin denně.

V jednom rozhovoru jste říkal, že tržby nejsou to hlavní, co z hlediska kritérií úspěchu pražské DLA Piper sledujete.

Samozřejmě se snažíme, aby nám tržby rostly, a v posledních šesti, sedmi letech jsme skoro každý rok zvýšili obrat o 10 až 15 %. Je to pro nás důležité, ale z mého pohledu ne to nejdůležitější kritérium, podle kterého hodnotím úspěšnost kanceláře. Pro mě je podstatnější, jakou práci děláme, jaký dopad máme na trh a jak jsme na trhu vnímáni. Z tohoto pohledu je pro nás významnější transakce s dopadem, s určitými přesahy na trhu, než pět srovnatelných transakcí, ale bez tohoto rozměru, ačkoli nám třeba naplní rozpočet.

Daří se vám z tohoto pohledu?

Jsem spokojený, ale ještě nemáme splněné cíle. Za poslední rok se nám podařilo výrazně posílit kancelář, máme fantastické nové kolegy, včetně dvou partnerů. To je svým způsobem unikátní, protože nevím o tom, že by za posledních pět let někdo takto výrazně posílil svůj tým. Taky se nám neustále daří participovat na klíčových transakcích či na transakcích, které se v Česku typově realizují vůbec poprvé, ať už to bylo Twisto nebo třeba Kiwi. Ačkoli se nám každoročně daří plnit ukazatele, ještě úplně nejsme tam, kde já bych chtěl, abychom byli.

A kde to je?

DLA Piper je jeden z globálně nejsilnějších brandů, proto je cílem být jasně vnímáni jako jednička i v Česku.

Jak se to měří, jak poznáte, že už jste tak vnímáni?

To je do určité míry subjektivní hodnocení. Částečně nám pomáhají některé žebříčky a ocenění. Ale hlavně je to vnitřní pocit, který máte. V některých oblastech už podle mě na té úrovni jsme, na některých ještě potřebujeme trochu zapracovat. Laikům se právo možná jeví jako jeden obor, ale my trh rozlišujeme a vnímáme jej podle praxí a sektorů. Takže sledujeme, kdo je v ČR nejlepší v oblasti obchodního práva, financování, litigací, veřejných zakázek a podobně.

Dokážou tohle klienti ocenit? Narážím na to, co jste taky někde řekl, že se orientují hlavně podle ceny.

Platí, že trh je stále třeba edukovat. Speciálně v Česku vidíme, a ukazují to i různá data, velký tlak na cenu. Ten vychází z některých kanceláří, které z různých důvodů k cenotvorbě přistupují velmi agresivně. Takže my musíme umět klientům vysvětlit, v čem spočívá naše přidaná hodnota. Ať už je to naše unikátní know-how, komfort, který jsme jim schopni poskytnout, způsob vedení zakázky celým procesem řízení a rizik a podobně. A vše to samozřejmě něco stojí.

To asi není jenom otázkou přímé komunikace s klienty.

Ano, to máte pravdu. Pravidelně vytváříme různé analýzy, pořádáme školení pro klienty, děláme newslettery a řadu dalších kroků. Mimo jiné jsme spustili poměrně unikátní projekt, který jsme nazvali M&A Academy. V jeho rámci se snažíme edukovat trh o tom, jak probíhá klasická M&A (anglický termín pro oblast fúzí a akvizic, pozn. red.) transakce, jaké jsou jednotlivé fáze tohoto procesu, jaké dokumenty se v které fázi uzavírají, jaká je jejich struktura nebo jak se transakce vypořádávají či financují. Jde nám o to, aby zejména nastupující generace právníků, analytiků a poradců u našich klientů měla dostatek informací a rozuměla tomu procesu.

Na webu vaší centrály je vidět velký důraz na udržitelnost a ESG. Co si v této souvislosti myslíte o hlasech, podle nichž se Evropa na tuto oblast zaměřuje příliš mnoho, na úkor své konkurenceschopnosti?

Vidím to v několika rovinách. Jednak je to věc regulatorní povahy, která je na trhu implementována z hlediska klíčových „decision makers“, ať už v rámci Evropské unie nebo globálně.

Za druhé je třeba říct, že naši klienti se s tím velmi intenzivně potýkají. Máme jich mnoho ze sektorů a oborů, na které tyto předpisy velmi výrazně dopadají, ať již jde o těžbu nerostných surovin anebo třeba o letecký průmysl. Nicméně na tuto změnu se musí všichni připravit. V řadě oborů pak nepochybně existují nemalá úskalí daná regulatorikou, ale podle našich dat většina společností tuto oblast bere vážně a věnuje jí čím dál větší pozornost.

A třetí rovina je můj osobní pohled. A já si myslím, že ta změna je možná až moc rychlá a převratná pro ekonomiku, která na tento přerod v tak krátkém časovém úseku není úplně připravená. Termíny jsou velmi krátké a jsem velice zvědavý, jakým způsobem se s tím evropští zákonodárci vypořádají. Objevují se totiž čím dál více signály z řady odvětví, že pokud se kurz aspoň trochu neupraví, Evropě to způsobí velký ekonomický problém.

Takže očekáváte, že se určité věci po evropských volbách změní?

Ano. Myslím si, že koncept a směr je správný, ale rychlost možná až moc velká. Nakonec to vidíme kolem sebe, prakticky ve všech zemích Evropy se proti tomu ozývají zemědělci, automobilový průmysl a další odvětví.

O regulatorní zátěži evropského byznysu se taky v poslední době diskutuje hodně, podle různých prohlášení její snížení mělo být jedním z cílů příští Evropské komise. Je to podle vás reálné?

Podle mě to určitě možné je, byť je to těžké, protože je to mimořádně komplexní problematika na celé řadě úrovní. Každopádně regulatorní zátěž je obrovská a firmy značně zatěžuje. Nepomáhá tomu ani fakt, že spoustu administrativních věcí je pořád nutné dělat papírově. O digitální transformaci, která by velkou část příslušných procesů zjednodušila, se hodně mluví, ale k výraznému posunu nedochází.

Dále je tu otázka kvality legislativního procesu, protože zákony sice připravují ministerstva a odborníci, jenže pak do toho vstoupí kreativita senátorů, poslanců a politických stran. Výsledkem jsou nejednoznačné právní normy, které věci zbytečně komplikují.

Nicméně legislativní proces se jistě dá zjednodušit a zkvalitnit. Koneckonců, právo by obecně mělo odpovídat stavu společnosti. Ideální by bylo, kdyby normy chování a jednání nepotřebovaly oporu v právu, protože se budeme chovat dostatečně slušně a zodpovědně. Pak právní řád nemusí být trestající a sankcionující.

Čili právo by mělo být do určité míry implicitní.

Přesně tak. Zbytečně si ukládáme určité povinnosti. A je těžké říct, do jaké míry to přichází z Evropské unie a do jaké míry je to spíš kreativní proces na domácí úrovni. Zvykli jsme si říkat, že všechno špatné přichází z EU, ale podle mě to tak ne vždy je. Z tohoto pohledu se zdá, že EU možná potřebuje lepší marketing.

Zastavme se ještě u toho, čím se hodně zabýváte, což jsou fúze a akvizice. Jak to teď v této oblasti v ČR vypadá a co očekáváte do budoucna?

Rád bych zdůraznil, že oblast M&A má velice úzký vztah k byznysu, podnikání a situaci v ekonomice jako takové. Vidím tu dvě důležité roviny. První je, že po více než třiceti letech fungování je logicky mnoho společností ve fázi generačního přechodu na nového člena rodiny nebo někoho dalšího, kdo podnik povede. Současně jsou jejich představitelé v důsledku například vývoje v oblasti energetiky a obecně rychle se měnícího prostředí nuceni zvažovat, jestli chtějí zůstat, investovat a pomoci své firmě, aby se zvládla přenastavit a připravit na nové období. Nebo naopak už třeba nemají dost sil, nebaví je to či nemají firmu komu předat, prostě z různých důvodů může pro ně být lepší ji prodat. Tento trend je na trhu evidentní.

Vedle toho také vidíme, že jsou na trhu subjekty, které mají peníze a chtějí nakupovat. Jenže se to nepotkává v otázce ceny, protože prodávající chtějí samozřejmě získat co nejvíc, nutně vycházejí z valuací platných třeba ještě před covidem nebo těsně po něm a neuvědomují si, že nezapočítali skryté náklady na onu zmíněnou přeměnu společnosti a investice, které je nutné udělat. Proto je tady rozdílné vnímání o hodnotě.

Vliv mají určitě i vysoké úroky, respektive inflace.

Ano, ta samozřejmě peníze prodražuje, takže investoři si všechno dvakrát rozmyslí. Nicméně si myslím, že letos začíná být zřejmé mírné oživení. Jednak pomohlo snížení úrokových sazeb a oživil se trh. Současně si podle mě řada prodávajících začíná uvědomovat, jaká je realitu a že možná to, co nabízejí, není úplně zlaté vejce. Skutečně je vidět výrazně větší vůle transakce realizovat. To je jistě principiálně dobré, protože každý nový vlastník chce vydělat, takže kupuje s nějakým záměrem, že chce do firmy víc investovat, podpořit rozvoj a má určitou vizi, jak to udělat. Což je nepochybně dobrá zpráva pro českou ekonomiku.

Jaké máte plány na letošní rok?

Ve firmě se připravujeme na to, že koncem roku bude pravděpodobně ještě víc práce v oblasti regulatoriky, protože nás doběhne problematika kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a navázané oblasti. Což bude svým způsobem velice unikátní. Taky vidíme, že se začíná rozhýbávat trh nemovitostí a M&A, což je přesně to, v čem jsme velice silní. Téměř samozřejmostí jsou litigace, vymáhání a pohledávky. Jak jsem zmiňoval, dalším velkým trendem bude ESG. Celkově jsme každopádně optimističtí, pokud jde o vývoj v příštích měsících.

Zdroj: Martin Zika, ceomagazin.cz