Česká společnost je po 20 letech od vstupu do Evropské unie (EU) v názoru na členství rozdělená. Dvě pětiny lidí jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou naopak protiunijní a jedna pětina společnosti má z EU smíšené dojmy. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas.
Podle míry podpory unie a jejích politik rozlišil průzkum respondenty do šesti dílčích skupin. Takzvaní euronadšenci tvoří 9,4 procenta Čechů. Následující příznivci přibližně s 11 procenty a vlažní příznivci s 21 procenty. Na druhé straně jsou spíše protiunijní skupiny skládající se z odpůrců, kterých je přibližně 24 procent, a ze skalních odpůrců, tvořících 13,6 procenta populace. Na pomezí protiunijní a prounijní části společnosti stojí skupina nejistých, podle průzkumu se k ní řadí 21 procent respondentů.
Rozdělení segmentů zůstává v posledních letech převážně stabilní. „Nejdůležitějším trendem je postupný nárůst skalních odpůrců na úkor běžných odpůrců, kdy se podíl skalních odpůrců od předkrizových let 2018/2019 zvedl z asi tří procent na 14 procent v současné době,“ uvedl analytik agentury STEM Martin Kratochvíl. Hodnocení unie je podle autorů průzkumu ovlivněné i názorem respondentů na domácí vývoj. „Nespokojenost s domácí situací a domácím vývojem tak zesiluje nespokojenost s EU,“ uvedl Kratochvíl.
Spokojenost s členstvím Česka v unii se v průzkumech agentury STEM v posledních letech pohybuje kolem 45 procent. Na stejné úrovni je i důvěra v EU jako instituci. Za Evropany se přitom v průzkumu označilo přes 70 procent dotázaných. Důvodem je rozdíl ve vnímání Evropy a Evropské unie. „Evropa není v české veřejnosti polarizujícím tématem. Naopak Evropská unie již má politickou zátěž a česká společnost ji vnímá i skrze její určitá rozhodnutí,“ řekl analytik.
STEM sbíral data pro průzkum loni mezi 2. až 14. listopadem. Na otázky odpovídalo 2034 obyvatel ČR starších 18 let.
Zdroj: ČTK