Nová výstavba hledá konsenzus s lidmi i přírodou

|

Země někdejšího východního bloku srovnávají krok se Západem. Developeři a architekti začínají ve své snaze vyhovět moderním požadavkům na novou výstavbu stále více využívat nových poznatků z odborní praxe a akademického výzkumu. Platí to zejména pro oblast ekologických parametrů a udržitelnosti, říká Marián Vertal‘, výzkumník z Ústavu pozemního stavitelství Stavební fakulty Technické univerzity v Košicích. Ten představil koncept rezidenčního projektu budoucnosti.

Ať už jsou světové trendy v oblasti architektury a developmentu jakékoliv, zdá se, že do našich končin dorážejí vždycky se zpožděním a trochu okleštěné. Je to skutečně tak, nebo to je zjednodušující pohled? 

Máte pravdu v tom, že trendy přebíráme s jistým zpožděním, často v okleštěné podobě, ale doplnil bych ještě jednu zásadní věc. Často se stává, že trendy k nám doputují v podobě, která je vzhledem k požadovaným cílům zejména v oblasti ekologie a udržitelnosti značně redukované. Realizace některých myšlenek podléhá z hlediska jejich efektivity různým faktorům. Velmi dobře je to vidět v oblasti implementace některých technických řešení pro variantní klimatické podmínky. Můžeme se tak setkat se snahou například začlenění zeleně do architektury přenést z podmínek dejme tomu jižní Anglie do Prahy, Brna, Bratislavy nebo Košic. Takové přenesení různých prvků do jiných podmínek bez jejich korekce v podobě podrobné analýzy představuje okleštění jinak funkční myšlenky. Důsledkem často bývá zcela opačný efekt, než jaký byl zamýšlen. Vegetační střechy a fasády, což je aktuálně jeden z nejvýraznějších trendů současné architektury a developmentu, tak částečně nebo úplně ztrácejí svůj smysl a význam. 

Koncept Nového Těptína. Takto by mohla vypadat architektura budoucnosti.
Koncept Nového Těptína. Takto by mohla vypadat architektura budoucnosti.

Chybí tedy zdravý rozum? 

Chybí hlavně větší zahrnutí odborníku a interdisciplinárních výzkumných univerzitních týmů, jejichž poznatky jsou pro správné využití například už zmíněných vegetačních střech a fasád klíčové. Výzkum společně s vůlí developera nebo investora jeho zjištění respektovat, je pro moderní architekturu dneška zásadní. 

Neměli bychom zapomenout také na dosažení shody s lidmi v místech, kterých se nová výstavba týká.

Samozřejmě. Dá se říci, že hledání společné řeči s komunitami, kterých se nová výstavba dotýká, patří k součásti světového trendu a je třeba ocenit, že v tomto směru děláme v Česku i na Slovensku pokroky. Z médií i sociálních sítí známe množství příkladů, kdy komunity a developer nebyly schopné najít společnou řeč. Je pochopitelné, že nová výstavba vzbuzuje velké emoce a ty je občas složité usměrňovat. Myslím, že v této věci mohou odborná veřejnost aj akadamická obec sehrát důležitou roli. Právě tým odborníků a věcná diskuze může být ve vyhrocené situaci činitelem, který do diskuse vrací racionalitu a pomáhá odblokovat jednání, která tak říkajíc uvázla na písku. Mimochodem – ve světě tento princip funguje, osvědčil se a díky němu je průběh nové výstavby daleko hladší a konsenzuálnější.

Jak se mimochodem za poslední dobu změnily výtky, které komunity a samosprávy vznášejí proti nové výstavbě? 

Charakteristické je, že se diskuse zvolna přesouvá z města na venkov. Souvisí to s faktem, že ve městech ubývá prostor, které se dají zastavět, zatímco venkov v tomto smyslu nabízí více možností. Ze strany místních obyvatel se přitom stále větší zájem stáčí na to, jakým způsobem nová výstavba zapadá do stávající podoby místa. 

Koncept Nový Těptín: Místo aby nová výstavba krajinu měnila, přizpůsobuje se jí a rozvíjí ji.
Koncept Nový Těptín: Místo aby nová výstavba krajinu měnila, přizpůsobuje se jí a rozvíjí ji.

Chápu to správně tak, že jde o to, aby zjednodušeně nové domky vypadaly jako staré domky? 

Nene, to určitě ne. Jde spíše o to, jakým způsobem nová výstavba respektuje krajinu, její charakter a tvář. I v tomto ohledu je na straně developera velká odpovědnost. Osobně se domnívám, že dnes by se nemělo stávat to, že do krajiny nová výstavba v podstatě invazivně vtrhne a změní ji. Urbanistický kontext je zcela zásadní! Například koncept projektu Nový Těptín, na které jsem se s kolegy měl možnost podílet v ostatní době, je příkladem dobré praxe. 

V jakém smyslu? 

Plnili jsme zadání na projekt, který bude funkční, udržitelný, technologicky pokročilý a empatický k charakteristicky zvlněné krajině. To byla obrovská výzva. Trvalo nám opravdu dlouho, než se nám podařilo najít tvar, který hmotu projektu navazuje na krajinný reliéf. Totéž platí pro řešení energetických a environmentálních charakteristik Nového Těptína. Mimořádný důraz byl kladený na respektováni vodního cyklu krajiny a integraci prvků modro-zelené infrastruktury. 

Jak dlouho bude ve srovnání se současným developmentem tak odlišného projektu trvat stavba, znamená architektonická a technologická vyspělost také delší termíny? 

Těžko říci. Nový Těptín představuje architektonický koncept, od kterého je k začátku stavebních prací ještě daleko. Osobně budu rád, když poslouží jako inspirace a ukáže cestu, jak lze zhodnocovat krajinu, aniž by ji bylo nutné kvůli tomu měnit. Skutečná ekologie a udržitelnost podle mě spočívá především ve schopnosti přizpůsobit architekturu jejímu okolí, či už se jedná o klima, existující zástavbu anebo historicko-kulturní kontext. To je jednoznačně trend, kterým by se architektura měla mnoho následujících let ubírat. 

Marián Vertal, výzkumník a architekt.
Marián Vertal, výzkumník a architekt.

Zdroj: premium-guide.cz, Kateřina Staňková