Po 15 letech od dostavby holešovské zóny investoři obsadili 22 ze 190 hektarů

|

Téměř po 15 letech od dostavby holešovské průmyslové zóny je v ní obsazeno 22 ze 190 hektarů, které nabízí investorům. Další pozemky by v nejbližší době měli obsadit menší investoři, uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS). Vybudování zóny stálo 1,451 miliardy korun, dotace od státu činila 1,085 miliardy korun. Naopak zaplněný je technologický park, který je součástí zóny. Přišel na 150 milionů korun, z toho přes 112 milionů korun činily evropské dotace.

Zlínský kraj nyní projektuje rozvoj technické a dopravní infrastruktury, které umožní další obsazování zóny v částech střed a západ. Rozšíří se plocha zasíťovaných pozemků, jež lze investorům nabízet. „Aktuálně jsou připraveny ke schválení kupní smlouvy na prodej dalších pozemků v zóně pro menší investory. Jejich obor podnikání je výroba plastových výrobků, výroba prémiových pálenek, výroba techniky pro automobilový průmysl. Chystají se další smlouvy s menšími investory se zajímavým portfoliem podnikání a vnímáme také zvýšený zájem o větší pozemky ze strany velkých investorů,“ uvedl Traub.

Podle bývalého hejtmana Zlínského kraje a nynějšího opozičního krajského zastupitele Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by hejtmanství mělo při obsazování zóny jednat uvážlivě. „Nikdo přeci nemá zájem, aby z nějakého místa zmizela výroba, přestěhovala se do průmyslové zóny a lidé museli dojíždět třeba 60 kilometrů. Pro kraj má zóna smysl jenom tehdy, když do ní přicházejí podnikatelé, kteří jsou mimo Zlínský kraj, a zakládají v ní firmy. Anebo, což je taky dobré, když se nějaká firma rozroste, potřebuje více místa a vytvoří si tam pobočný závod,“ řekl ČTK Čunek.

Základní infrastruktura zóny na okraji Holešova na Kroměřížsku, která měla být jedním z největších průmyslových parků v zemi, byla dokončena v roce 2009. S plným provozem se počítalo od roku 2015, investoři měli vytvořit asi 12.000 pracovních míst. Po přijatých úpravách by to do konce roku 2040 mělo být 4000 míst. Dosud však v zóně pracují pouze stovky zaměstnanců.

Plány na obsazení zóny v minulosti narazily na hospodářskou krizi a výhrady některých obyvatel a ekologů. Kritizovali, že zóna stojí na zdrojích pitné vody. „Dlouhodobě nebylo možné pokračovat ve výstavbě vnitřní infrastruktury z důvodu opakovaných námitek a žalob. Uvedené komplikace se podařilo překonat, pozemky ve středové části zóny jsou zasíťovány a téměř všechny převedeny do vlastnictví investorů,“ uvedl Traub.

Mezi firmy, které v zóně působí, patří například Pokart, Kart Holding, Jablotron Living Technology CZ nebo Vapol CZ. Funguje v ní i stanice profesionálních hasičů nebo meteorologická stanice. Součástí průmyslové zóny je také technologický park, který využívají především inovativní a začínající firmy. „Podnikatelům nabízí k pronájmu výrobní haly, laboratoře, kancelářské a školicí prostory,“ uvedl Traub. Zájem o nabízené prostory a služby je podle něj značný a technologický park je téměř obsazen.

Zdroj: ČTK