O tom, že jsou technologické inovativní firmy důležitou součástí ekonomiky, nejspíš dnes nikdo nepochybuje. Tuzemské startupy už jsou například téměř dvakrát větším segmentem hospodářství než zemědělství a představují zhruba tři čtvrtiny zaměstnanosti ve stavebnictví. Sice u nás vzniklo nemálo i světově úspěšných firem, ale startupová scéna jako taková za srovnatelnými trhy stále pokulhává.
„Inovace, chytrá řešení a světově unikátní nápady jsou přesně tím, co česká ekonomika potřebuje. Vyspělé úrovni nás přiblíží mnohem rychleji než schopnost přilákat zahraniční investici příslibem nízkých nákladů. Globální automobilku v ČR založíte stěží. Globálním lídrem zcela nového odvětví se můžete stát nepoměrně snadněji, a proto je důležité podporovat české startupové prostředí,“ prohlásil před časem Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance společnosti Deloitte ČR, u příležitosti zveřejnění výsledků ankety této společnosti nazvané Startupové prostředí v Česku 2021. Ta sleduje a vyhodnocuje současný stav a spokojenost technologických startupů sídlících v České republice.
Stát nepomáhá
Ze zmíněné ankety mimo jiné vyplynulo, že za největší překážky pro start a fungování firmy v ČR považují dotázaní představitelé startupů víc než v polovině případů (52 %) nutnou státní byrokracii, jako jsou kontroly, lhůty a celková slabá flexibilita státních úřadů. Na druhém místě byla míra zdanění odvedené práce následovaná vysokou administrativní náročností při zakládání firmy a obecnou složitostí a komunikací s úřady. Pětina zakladatelů startupů nicméně uvedla, že je nepřekvapilo nic, protože se na vše důkladně připravili. Komunikaci se státní správou označila za problém velká část startupistů. Nejčastěji státu vytýkali zdlouhavou a nepružnou komunikaci, nutnost dodávat stejné informace na několik míst státní správy, tedy absenci jednotné digitální databáze, či technologickou neodbornost úředníků zaviněnou nedostatečným vzděláváním.
Fakt, že stát tuzemským startupům skutečně příliš nepomáhá, přesněji že je to možná spíš naopak, ukázala i nedávná studie výzkumné společnosti Behavio mezi českými a slovenskými startupy. Podle jejích výsledků například pro začínající firmy nejsou ani tak důležité dotace, jako legislativní změny, které by odstranily právní či daňové nejistoty, což by ocenilo 84 respondentů průzkumu a také zjednodušení a digitalizaci administrativních povinností (79 %).
Jak vypadá česká startupová scéna
Podle údajů SmartMarket Report 2022 české startupy představují:
- přibližně 5 % tuzemské ekonomiky,
- více než 150 000 zaměstnanců (s průměrnou mzdou ve výši téměř 65 tisíc korun),
- tzn. téměř 2x víc než pracujících v zemědělství a cca tři čtvrtiny zaměstnanosti ve stavebnictví,
- celkový objem investic dosahující 37 miliard korun v roce 2022.
Další důležitý údaj je fakt, že v ČR máme pouze čtyři tzv. unicorny, tedy startupy s tržní kapitalizací větší než jedna miliarda dolarů. Oproti tomu s námi srovnatelné baltské státy jich mají celkem devět, stejný počet jich má také Irsko, Švédsko pak 25 a Izrael dokonce 26. Jak ukazuje projekt State of European Tech 2023, který se dopodrobna zabývá evropskými startupy, podobně zaostáváme i v dalších ukazatelích, např. objemu venture kapitálových investic nebo počtu startupů na obyvatele.
Pozitivní změny proběhly, ale…
Když před několika lety zorganizoval Lukáš Sedláček, šéf startupu Poetizer, institutu ELAI a také významného byznysového eventu Týden inovací ČR setkání tehdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka s představiteli mezinárodně úspěšných českých startupů, padla během něj celá řada zajímavých nápadů, jak by stát mohl podmínky pro působení těchto firem vylepšit. Například zjednodušením podmínek pro získání víz, protože zaměstnat odborníky ze zahraničí, kteří jsou často důležitou součástí startupů, je mimořádně složité. Nebo usnadněním vstupu mezinárodního kapitálu do českých institucí, které je rovněž dost komplikované, a spousta dalších. Schůzky s Tomášem Petříčkem se zúčastnil například Ondřej Vlček, bývalý ředitel Avastu, král 3D tisku Josef Průša, Michal Šmída z Twista či Vít Horký, zakladatel úspěšného startupu Brand Embassy, který v roce 2019 odkoupila izraelská firma NICE, jež je členem americké burzy NASDAQ.
„Od té doby došlo k řadě změn, které startupovou scénu v České republice ovlivnily,“ konstatuje další účastník setkání Petr Kasa, spoluzakladatel e-shopu Kasa.cz a spolumajitel a šéf sítě lékáren Pilulka. „Pozitivně hodnotím zlepšení v oblasti digitálních služeb a podpory inovací ze strany státu, které usnadňují zakládání a provozování startupů. Významným krokem bylo také zvýšení dostupnosti evropských fondů určených pro inovativní projekty.“ Nejde přitom ani tak o peníze, ale spíš o komunikaci, tedy že stát dává najevo, že si význam této scény pro hospodářství uvědomuje, říká Petr Kasa. Zároveň ale podle něj stále existuje potřeba dalšího zjednodušení administrativních bariér, které mohou brzdit rychlý rozvoj a expanzi startupů.
Podle Karla Janečka, investora do startupů, matematika a sociálního inovátora jsou podmínky přijatelné, ale i on říká, že by stát měl odbourat hlavně administrativní zátěž. „O některé kroky ke zlepšení systému se stát snaží, nicméně rozhodnutí jsou často dělána izolovaně a nejsou konzultována s odborníky na danou problematiku,“ říká Karel Janeček. Václav Muchna, zakladatel a šéf úspěšné firmy Y Soft, který dnes pomáhá podobně naladěným firmám, považuje za nejvýraznější změnu z posledních let umožnění opčních programů. Tedy prosazení legislativy k zaměstnaneckým akciím, tzv. employee stock option plan, zkráceně ESOP, v loňském roce. Ty jsou však podle něj ve stávající podobě velmi málo účinné. „Doufám, že se ještě za této vlády patřičná daňová ustanovení změní, aby opční programy mohly být opravdu funkční, ve smyslu daňové účinnosti opce až v době její faktické realizace,“ podotýká Václav Muchna (více viz dále).
Musí danit to, co nemají
Čeští startupisté a investoři nedávno předali otevřený dopis premiéru Fialovi, ve kterém žádají právě o úpravu systému zaměstnaneckých akcií. Startupisté ho totiž považují za klíčový nástroj znalostní ekonomiky pro posunutí startupového prostředí na srovnatelné úrovně se zahraničím. Konkrétně za jednu z mála možností, jak získat talentované zaměstnance, bez nichž úspěšnou firmu nelze vybudovat. Těm v začátcích zakladatelé logicky nemohou nabídnout srovnatelnou odměnu jako velké firmy, řešením by tedy podle nich mohla být nabídka finančního podílu na případném budoucím úspěšném prodeji startupu nebo jeho vstupu na burzu. A to právě ve formě tzv. zaměstnaneckých akcií neboli ESOP. Současná česká úprava nicméně stanoví, že zaměstnanci musejí danit akcie ještě před tím, než jim přijdou peníze na účet. Proto tuto možnost téměř nikdo nevyužívá.
Jan Čurn ze startupu Apify a Vít Horký z neziskové organizace Czech Founders, kteří napsání dopisu iniciovali, při této příležitosti také upozornili, že Česko se před dvěma lety připojilo k evropské iniciativě Startup Nations Standard, dodnes ale neplní sedm z osmi jejích doporučení, více na webu Startupnationsstandard.eu. ČR podle nich není na mapě silných evropských ekosystémů jako například Velká Británie nebo Nizozemsko. A dodávají, že v České republice nepřibyl v roce 2023 žádný jednorožec, což je označení pro startup s tržní kapitalizací vyšší než 1 miliarda dolarů, zatímco v Německu jich bylo pět, v Irsku tři atd.
Inženýři nebudou souhlasit, ekonomové snad ano
Petr Kasa si myslí, že by české startupové scéně pomohly tři změny. Jednak odstranění výše zmíněného daňového pravidla. Dále je to zjednodušení administrativy, protože mnoho inovativních firem podle něj stále zápasí s byrokracií, která může být značně zatěžující. A za třetí větší podpora a motivace pro tzv. angel investory a venture kapitálové fondy, která by prý přivedla více kapitálu do startupového ekosystému. A ve chvíli, kdy chce investovat stát, měl by to udělat ve spolupráci s komerčními investory, tedy fondy, protože jedině tak bude zajištěno, že prostředky budou vynaloženy maximálně racionálně, myslí si Petr Kasa. Ten také upozorňuje, že byť má Praha dobré jméno, stává se, že velké a úspěšné startupy odcházejí do Irska nebo do Nizozemska. „Jako země bychom se měli inspirovat, zjistit, proč se to děje, a pokusit se maximálně s těmito zeměmi držet krok. Česká republika má v tomto ohledu jistě co nabídnout.“
Karel Janeček by se zaměřil především na koncepci vzdělávání. „Nejen stav našeho startupového prostředí totiž pramení z celkové orientace a dovedností jednotlivců. Jako zásadní problém vnímám, že mladí lidé často nejsou vedeni ke kritickému myšlení a nejsou zaměření na realizaci projektů,“ podotýká. Za nedostačující pak považuje podporu pro fungování akceleračních programů. CzechInvest podle něj v tomto ohledu dělá dobrou práci, ale nestačí. „Podpora mezinárodní expanze je důležitá,“ zdůrazňuje matematik. Václav Muchna je přesvědčený, že hlavní opatření by měla být směřována k tomu, aby se startupy věnovaly produkci samostatně funkčních celků. „Dnes řada z nich směřuje k technologickým inovacím, které jsou pouze subdodávkami samostatných celků. Jako země musíme pochopit, že ekonomicky vzato se přidaná hodnota generuje právě v marketingu,“ tvrdí Václav Muchna. „Inženýři se mnou samozřejmě nebudou souhlasit, ale ekonomové snad ano.“
Jak získat kapitál aneb proč to drhne
Důležitou otázkou, zvlášť v případě začínajících firem, je financování. Startupy s tím podle zmíněného výzkumu společnosti Behavio potřebují pomoct: 56 % respondentů uvedlo, že získat kapitál je dnes složitější. A kromě nedostatečného množství schopných zaměstnanců se nejvíc obávají nedostatku kapitálu pro další rozvoj. Pokud jde o jejich investiční priority, nejčastěji zmiňují podporu obchodu a marketingu a také expanze na zahraniční trhy (62 %).
Petr Očko, šéf agentury CzechInvest a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace, nedávno uvedl, že stát začínající firmy podporuje především prostřednictvím 40 miliard korun, které ročně posílá na výzkum a vývoj. A také projektem Technologická inkubace, v němž se s přispěním CzechInvestu mají propojovat výzkumné organizace, zavedené firmy i startupy. Inspirací jsou podle něj obdobná technologická centra fungující například v Izraeli. Právě od CzechInvestu, ministerstva průmyslu a regionálních inovačních center si startupisté žádají podporu nejvíce.
Karel Janeček si myslí, že brzdou je v Česku nedostatek venture kapitálu, tedy peněz v celém ekosystému, zejména v porovnání se zahraničím, kde jsou investoři obvykle odvážnější. Podle Petra Kasy je jasné, že financování je kritickou oblastí, kde stát může hrát zásadní roli. „Úprava daňových podmínek, jako například zavedení daňových úlev pro startupy v prvních letech jejich existence nebo pro investory, kteří do nich vkládají kapitál, by mohla výrazně pomoci,“ myslí si podnikatel.
Karel Janeček nicméně doplňuje, že tuzemské startupy mají podle něj problém se získáváním kapitálu i kvůli tomu, že jsou méně průbojné, neumí se dobře prezentovat a dohánějí dovednosti, které měly získat již v průběhu svého vzdělávání, resp. dospívání. Přidává se k němu i Václav Muchna, podle kterého je kapitálu dostatek, ovšem startupy musí být z hlediska toho, jak ovládají prodej a hlavně marketing, dostatečně konkurenceschopné. „Zřejmě si myslí, že to umí, ale investoři mají asi jiný názor. Obecně platí, že úspěšný startup, který potřebuje stát, je spíše oxymoron,“ myslí si byznysmen.
Tuzemské startupy jsou vesměs na velmi dobré úrovni, pokud jde o nápady a technologická řešení. Nicméně to, že marketingové strategie, branding a sebeprezentace jsou až příliš často jejich bolavými místy, se oslovení odborníci shodují. „Kromě potřeby koncepce vzdělávání, kterou jsem už zmínil, a to včetně tvorby i prezentace projektů, chybí mnohým startupistům určité finanční minimum, přitom ne vždy mají na to zaplatit si finančního ředitele. A nesmím zapomenout na networking, sdílení zkušeností a podporování se navzájem, což se ale postupně zlepšuje,“ vypočítává Karel Janeček.
Udělat ze světa lepší místo
Přes všechny nedostatky a zmíněná slabá místa nemůže být pochyb o tom, že v Česku vznikají skvělé a inspirativní startupy, které se, s trochou patosu řečeno, snaží udělat ze světa lepší místo. Což potvrzuje i Petr Kasa. „Jako investoři v rámci Pilulka Lab hledáme startupy, které nejenže slibují zajímavý finanční výnos, ale také přinášejí inovace řešící skutečné problémy. Jedním z takových je Carebot, který se zaměřuje na automatizaci a efektivitu v radiologii. Tento startup nás zaujal svým přístupem k využití pokročilé robotiky a AI pro zlepšení kvality života a zároveň pro odlehčení pracovního zatížení zdravotnického personálu,“ vysvětluje s tím, že investici do Carebot s partnery uskutečnili proto, že jejich řešení adresuje rychle rostoucí potřebu inovativních technologií v sektoru zdravotní péče. Carebot dokázal získat už dvě investice ve výši desítek milionů korun. Také podle svých představitelů jako vůbec první český AI startup nedávno obdržel MDR IIa certifikaci zdravotnického prostředku, a to navíc v rekordním čase.
Rychlých padesát
Svou kvalitu české startupy potvrzují i v prestižním žebříčku Deloitte Technology Fast 50, který každý rok vyhlašuje nejrychleji rostoucí technologické firmy v regionu střední a východní Evropy. Například vloni zvítězila česká platforma pro tradery FTMO potřetí za sebou v hlavní kategorii, což se dosud nikdy žádné jiné společnosti nepodařilo. A do celé padesátky nejlepších tech firem středoevropského regionu se dokonce probojovalo hned 18 českých společností. V posledních zhruba pěti letech se jich tam pravidelně umisťuje víc než deset.
Dalším příkladem je společnost Kardi AI. Ta vyvinula aplikaci umožňující z pohodlí domova monitorovat srdeční rytmus na úrovni profesionálních přístrojů, které využívají lékaři. Pořízené záznamy vyhodnocuje umělá inteligence, která sleduje, zda srdeční údery znějí správně. Dokáže upozornit lékaře v případě, když najde srdeční arytmie a když takový problém vyhodnotí jako akutní. Řešení Kardi AI je navíc elegantní a uživatelsky příjemné. Představitelé Kardi AI říkají, že chtějí Česko „sesadit“ z vrchních příček žebříčku úmrtí na problémy se srdcem a pak k lepšímu měnit čísla i v dalších zemích. Řešení Kardi AI bylo vloni zařazeno mezi 50 nejvýznamnějších globálních projektů v rámci asociace Health Tech World sdružující mezinárodní experty a inovátory oboru zdravotních technologií.
Nepochybně zajímavým projektem je startup Nano Green, který se specializuje na decentralizaci energetických řešení a také energetické úspory, což je z hlediska budoucnosti mimořádně důležité téma. Obnovitelné zdroje, kterých rychle přibývá, jsou nestabilní a mohou síť, která musí být pořád vyrovnaná, rozkývat. Řešení Nano Green je proto zaměřené na zajištění stability sítě, a to pomocí podpory drobných lokálních producentů obnovitelné energie a vytváření široké distribuční sítě nízkoemisních zdrojů. Startup současně nabízí aplikaci a řešení pro domácnosti či malé firmy, s jejichž pomocí mohou pro své spotřebiče využívat energii především v době, kdy je nejdostupnější, a tím pádem nejlevnější.
Na světové trhy dokázal prorazit startup VRgineers, a to se svými brýlemi pro virtuální realitu a simulátory pro světové armády a velké korporace. Produkty VRgineers dokážou věrně kopírovat funkce a vlastnosti reálných strojů, takže se s jejich pomocí lze například naučit létat v nejmodernějších stíhačkách, ovládat padající helikoptéru či třeba vůz formule 1. Jak vysvětlili představitelé firmy, jejich brýle jsou první tohoto typu na světě, které dodávají nezkreslený a širokoúhlý obraz. A to nejen ve virtuální, ale i v tzv. mixované realitě.
Příkladů je celá řada. Třeba medicínský startup Stimvia, který vyvinul vůbec první zařízení na světě, s jehož pomocí lze neinvazivní metodou, stimulací nejhlubších mozkových struktur, léčit tzv. hyperaktivní močový měchýř. A podle všeho ho bude možné využít i pro léčbu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Česko také patří na světovou špičku v oblasti nanotechnologií. Například šéf Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs vybudoval startup Nanospace, který vyrábí lůžkoviny, povlečení, přikrývky a roušky z nanovláken pro alergiky, astmatiky a antivirové ochrany a dodává je do několika světových zemí.
V České republice se v posledních měsících zintenzivňuje debata o tom, že potenciál transformace ekonomiky po roce 1989 se už vyčerpal a že potřebujeme nové impulzy, abychom se nestali pouhou montovnou a subdodavatelskou zemí. A že se naopak musíme stát „mozkovnou“ se schopností vytvářet produkty a služby se stále vyšší přidanou hodnotou a být koncovým dodavatelem, což nelze bez inovací. Je nepochybné, že silný a rozvíjející se segment startupových firem je jednou ze spolehlivých cest, jak toho dosáhnout.
Zdroj: Martin Zika, ceomagazin.cz