Projekt středoškoláků, který uspěl ve finále mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu, studentský tým představil premiérovi Petru Fialovi (ODS). Společně diskutovali o případných dalších využitích i o tom, jak se rozvíjí talentovaní v Česku.
Médiím to po setkání řekl mentor týmu Jan Spratek z Planetária Praha. Fiala týmu poděkoval za reprezentaci. Podle Spratka by chtěl podpořit to, aby se s talenty, jako jsou studenti v týmu LASAR, více pracovalo.
Čeští středoškoláci uspěli v konkurenci více než 2000 týmů, uvedl Spratek. „Tým LASAR přišel s naprosto unikátní metodou jak deorbitovat nebo restartovat nefunkční družice, tak abychom lépe a efektivněji zabraňovali potenciálním budoucím problémům v kontextu kosmického odpadu,“ řekl. S nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice, zvítězili středoškoláci ve dvou ze tří kategorií. Prezentovali jej návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA.
„Vítězství našich studentů v této prestižní soutěži považuji za mimořádný úspěch. NASA je symbolem špičkového vesmírného výzkumu a inovací, být oceněn v takovém prostředí je známkou jejich výjimečného talentu. Schopnost přicházet s moderními technologickými řešeními je klíčová pro budoucí konkurenceschopnost naší země,“ uvedl premiér. Týmu předal pamětní listy.
Studenti v projektu by podle Spratka mohli působit jako „orbitální uklízeči kosmického prostoru“. Jednou z možností je vyvolat restart družice. „Ony se sami restartují, akorát někdy ten restart z nějakého softwarového důvodu nemůže nastat a my bychom to dokázali vyvolat,“ řekl Spratek. „Druhá věc je urychlení zániku těch malých nebezpečných, řeknu projektilů, které tam krouží, rozbitých družic,“ dodal.
K vyvolání restartu družic by se využíval laserový paprsek. „Vypnout a zapnout je ten hlavní popis,“ řekl Spratek. Tým nyní testuje možnosti restartování družic v laboratorních podmínkách, řekl dříve Simon Klinga, vedoucí projektu z Gymnázia Bystrc v Brně. Na základě toho prověří, zda se vyplatí postavit velké laserové rameno pro opravu satelitů, s jehož modelem v soutěži studenti uspěli.
„Budeme připravovat pozemní testy přímo s těmi součástkami, abychom věděli, jak se to chová při daných pulsech,“ řekl Spratek. Některé testy by se podle něj mohli uskutečnit už letos. Poté začnou řešit, jak dostat paprsek přes atmosféru či případnou konstrukci pro družici. „Bude to samozřejmě projekt, který bude velmi drahý, ani nechci dávat žádnou cenovku, ale který opravdu dokáže řešit velmi dražší problém“ řekl.
Zda by se svazek laserových paprsků vysílal ze Země nebo z oběžné dráhy je podle něj nyní předmětem výzkumu. Laserové rameno by podle Spratka mohlo být umístěné například na družici. „Anebo co je velká úvaha teď, že by to laserové rameno bylo třeba na robotickém rameni mezinárodní kosmické stanice,“ řekl.
Zdroj: ČTK