Téměř jistě jste se již setkali s tím, že statutární orgán ve vaší společnosti jí poskytuje nějaké služby, finanční prostředky či jí prodává zboží, ať již sám či prostřednictvím s ním spřízněné společnosti. Podívejme se na to, jaké kroky musí statutární orgán v takové situaci učinit, zda je možné takové transakci zabránit a v neposlední řadě, jaké novinky do této oblasti přináší nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Obecně lze konstatovat, že zástupce zásadně nesmí zastupovat zastoupeného v případě, že zájem zástupce je ve střetu se zájmem zastoupeného. Je tomu tak proto, že by tím mohla vzniknout zastoupenému újma. Typicky se může jednat o prodej zboží či služby zastoupenému, jejímž dodavatelem je zástupce.
V případě obchodních společností, kdy je statutární orgán v postavení zástupce a společnost v roli zastoupeného, existuje z tohoto pravidla výjimka, ale jen pokud jsou dodrženy veškeré zákonné podmínky. Tato pravidla mají přednost před obecnými ustanoveními zákona o střetu zájmů zástupce a zastoupeného.
Okruh dotčených osob
Je zapotřebí si uvědomit, že se nejedná pouze o situaci, kdy společnost uzavírá se svým statutárním orgánem smlouvu (jinou než smlouvu o výkonu funkce). Tyto povinnosti se vztahují i na osoby statutárnímu orgánu blízké, statutárním orgánem ovlivněné či ovládané.
Může se tedy jednat o společnost vlastněnou statutárním orgánem, nebo v níž je statutární orgán jednatelem, popř. v ní v těchto pozicích figuruje osoba blízká statutárnímu orgánu apod.
Povinnosti statutárního orgánu
V případě, že statutární orgán či osoba statutárnímu orgánu blízká, statutárním orgánem ovlivněná či ovládaná hodlá uzavřít se společností smlouvu, je statutární orgán povinen před uzavřením příslušné transakce oznámit tento střet zájmů ostatním statutárním orgánům (rozuměj i členům statutárního orgánu) a dozorčí radě; v případě, že není dozorčí rada zřízena, svolat valnou hromadu za účelem takového oznámení. Zákon tedy ponechává posouzení střetu zájmů na těchto orgánech. Vždy však rovněž postačuje učinit oznámení pouze vůči valné hromadě jako nejvyššímu orgánu společnosti (dále v textu uvádíme pro zjednodušení jako příslušný orgán pouze valnou hromadu).
V ideálním případě je vhodné do pozvánky na valnou hromadu uvést návrh usnesení, podle něhož valná hromada schvaluje smlouvu uvedenou v příloze pozvánky a zároveň nepozastavuje statutárnímu orgánu výkon funkce (valná hromada pak samozřejmě může rozhodnout jinak). Postačí však uvést pouze oznámení o střetu zájmů. U akciové společnosti je navíc potřeba návrh usnesení valné hromady alespoň v základní rovině odůvodnit.
Vytváření pozvánky na valnou hromadu a jejímu rozesílání se lze vyhnout, a to nejen při střetu zájmů, pokud se všichni společníci dostaví na takovou valnou hromadu, jejíž konání bude oznámeno neoficiálním způsobem, a všichni společníci se na ní vzdají práva na její včasné a řádné svolání.
Důležité je mít na paměti, že valná hromada musí být seznámena se všemi podmínkami zamýšlené transakce. Pouhým oznámením o zamýšlené transakci bez uvedení jejích podmínek není oznamovací povinnost statutárního orgánu dodržena. Pouze při předložení veškerých relevantních informací je totiž valná hromada schopna se kvalifikovaně rozhodnout, jak se střetem zájmů statutárního orgánu naloží.
V případě, že se střet zájmů týká smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku nebo v rámci koncernu, kdy je jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (tedy vyšší forma ovládání), není zapotřebí dodržet zákonné povinnosti v souvislosti se střetem zájmů.
Rozhodnutí valné hromady a výjimka z nemožnosti zastoupit společnost
I když statutární orgán navrhne valné hromadě, aby mu dovolila uzavřít smlouvu, ohledně níž je ve střetu zájmů, valná hromada mu nemusí vyhovět a má právo statutárnímu orgánu uzavření smlouvy zakázat nebo mu na vymezený čas pozastavit výkon funkce. Pozastavení výkonu funkce se přitom povinně zapisuje do obchodního rejstříku.
Pokud valná hromada smlouvu uzavřít nezakáže (popř. ji výslovně schválí) ani statutárnímu orgánu nepozastaví výkon funkce, je dotčený statutární orgán (a případně i jiná osoba ve funkci statutárního orgánu) oprávněn smlouvu za společnost uzavřít.
Důsledky porušení povinností statutárního orgánu
Pokud statutární orgán o střetu zájmů valnou hromadu neinformuje vůbec nebo nikoli dostatečně a smlouvu uzavře, nebo ji uzavře, i když mu to valná hromada zakázala či mu pozastavila výkon funkce, porušuje tím své zákonné povinnosti statutárního orgánu. Neplní totiž svou funkci s nezbytnou loajalitou, jež je součástí péče řádného hospodáře, a může tím způsobit společnosti újmu.
Společnost zároveň není takovou smlouvou vázána, ledaže by ji dodatečně schválila bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozví. To platí i pro případ, že by smlouvu uzavřel jiný statutární orgán společnosti. I na něj se totiž takový zákaz valné hromady smlouvu uzavřít z logiky věci vztahuje.
Novinky v rozhodnutích Nejvyššího soudu
V rámci poslední rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ve vztahu ke střetu zájmů došlo k vydání následujících rozhodnutí, která však do praxe spíše vnáší otázky než odpovědi.
Podle Nejvyššího soudu je možné v případě střetu zájmů seznámit valnou hromadu pouze s částí smlouvy či informovat pouze o části obsahu zamýšlené transakce. To však za předpokladu, že má valná hromada i na základě předložené části smlouvy nebo dílčích údajů dostatek informací ke zvážení možnosti pozastavit statutárnímu orgánu výkon funkce nebo mu zakázat smlouvu či transakci uzavřít a že nepředložená část smlouvy či obsah transakce neobsahuje tzv. neočekávatelné podmínky. Odůvodnil to tím, že pokud by valné hromadě tyto informace nestačily, valná hromada si je může vyžádat nebo může uzavření smlouvy podmínit (např. tím, jaké obsahové náležitosti mohou být do smlouvy začleněny a jaké naopak nikoli).
V předmětném případě se jednalo o uzavření smluv o zápůjčkách poskytovaných společníkem společnosti, přičemž byla valné hromadě známa splatnost a výše úroků, avšak nebylo zřejmé, o jakou výši zápůjček se bude jednat. Z rozhodnutí lze dovodit, že za předpokladu nepodmínění zápůjček určitou maximální částkou nebo nevyžádáním si doplnění informace k výši zápůjček valnou hromadou, by oznámení o střetu zájmů ze strany statutárního orgánu týkající se pouze splatnosti a úroků bylo řádné. Valná hromada totiž v okamžiku oznámení o střetu zájmů věděla, že maximální částka zápůjček není známa a mohla ji omezit, což však neučinila, a nejednalo se přitom o tzv. neočekávatelnou podmínku.
Nejvyšší soud v dalším svém rozhodnutí dále dovodil, že lze výjimečně připustit, aby nebyla svolána valná hromada za účelem oznámení o střetu zájmů. V takovém případě je však dle soudu nezbytné oznámit střet zájmů jednotlivým společníkům (bez formálního svolání valné hromady), kteří s uzavřením smlouvy budou souhlasit, nebo ji alespoň vezmou na vědomí a současně se vzdají práva na svolání valné hromady za účelem projednání této záležitosti. Z rozhodnutí však není zřejmé, za jakých okolností je tato výjimka přípustná.
Výše uvedená rozhodnutí nemůžeme bez dalšího doporučit pro využívání v praxi. Pro co největší jistotu je třeba vždy oznámit valné hromadě při střetu zájmů veškeré podmínky transakce předložením celé smlouvy a v ideálním případě znění příslušné smlouvy nechat valnou hromadou schválit a ve stejné podobě ji následně uzavřít. Zároveň doporučujeme podmínky dodržet a nebrat na lehkou váhu byť i při transakci s nízkou hodnotou.
Lola Florianová
Autorka je senior advokátkou Eversheds Sutherland pro oblast M&A a korporátního práva. Zaměřuje se především na share deal transakce včetně korporátně-právní due diligence, fúze i rozdělení a joint venture dohody.
Zdroj: ceomagazin.cz