Experimenty v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) potřebují materiály, které musí hodně vydržet a kterým se musí také zprvu věnovat výzkum. Jejich příprava trvá dlouho, plánují se i na roky dopředu, řekla vědkyně Katarína Křížková Gajdošová, která v CERN spolupracuje na projektu ALICE a vyučuje na Českém vysokém učení technickém v Praze.
CERN na začátku února představil návrhy na výstavbu nového stokilometrového urychlovače částic, který by byl větší než ten současný nedaleko Ženevy. Vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Křížková Gajdošová se zaměřuje na zkoumání kvark-gluonového plazmatu, což je kapalina, u které se předpokládá, že existovala těsně po velkém třesku. „Nehledáme nové částice, zkoumáme hmotu, kterou zahříváme. Postupně ji roztápíme na atomy, poté na volné protony, neutrony, až dostaneme elementární částice jako kvarky a gluony, které jsou v nich, až se dobereme hmoty, která se nazývá kvark-gluonové plazma. Tu pak zkoumáme,“ uvedla Křížková Gajdošová.
Hmota se v urychlovači musí zahřát na nesmírně vysoké teploty, aby vědci získali kvark-gluonové plazma. Nemají jinou možnost, kde ve světě tuto látku získat, protože existovala v momentě po velkém třesku, kdy teploty byly enormní, popsala vědkyně. Výzkum je zatím základní, Křížková Gajdošová ale nevylučuje, že v budoucnosti je možnost, že získané poznání využijí vědci u aplikovaného výzkumu, tedy s cílem využití v praxi.
„Fyzika jako taková nám pomáhá pochopit, jak funguje příroda kolem nás. My se snažíme pochopit a popsat procesy fungování přírody na té nejelementárnější úrovni,“ řekla vědkyně. Například její výzkumy je možné přirovnat k fyzice pevných látek, ale na úrovni částic menších než atom.
Výstavba nového urychlovače v CERN by měla stát v přepočtu asi 350 miliard korun. Odborná komunita nyní diskutuje o cílech projektu. „Hovoříme o něm již dlouho. Není to tak, že bychom potřebovali za každou cenu postavit větší urychlovač částic. Zatím ale u některých výzkumů nemáme jinou možnost, jak je provádět. Samozřejmě se jedná o enormní částky, které se budou muset investovat do výstavby. I z toho důvodu probíhají v současné době nejrůznější simulace a studie, aby se ověřilo, že další urychlovač by měl využití a smysl,“ uvedla Křížková Gajdošová.
Vědkyně připomněla, že stavba většího urychlovače není rychlé rozhodnutí komise, ale nápad a později i případná realizace podléhá dlouhému schvalovacímu procesu. „Vědecké benefity možné skrze nový urychlovač, které odhadují simulace a studie, musí převažovat nad finanční stránkou. Také podílející se státy musí být ochotné do stavby investovat peníze,“ dodala.
Křížková Gajdošová začala s CERN spolupracovat na dálku při svém doktorském studiu v Kodani. V roce 2021 se dostala na prestižní dvouroční pozici Senior Research Fellow přímo v laboratořích CERN ve Švýcarsku.
Zdroj: ČTK