Od roku 1990 pokryla zeleň v Česku zhruba tři miliony metrů čtverečních střech, které díky tomu mají lepší izolační vlastnosti a zpříjemňují klima v okolí. Loni přibylo bezmála 400 000 metrů čtverečních ozeleněných střech. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se poptávka začala zvyšovat, je to trojnásobná plocha. Projekty zaměřené na ozelenění střech nejčastěji financují soukromníci na novostavbách rodinných domů. Vyplývá to z průzkumu Green Market Report, který publikovala odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.
Odhad ozeleněných ploch vychází z množství dodaného střešního substrátu, který je hlavní součástí vegetačních střech. „Zelené střechy se používají od nepaměti, v poslední době ale kvůli adaptaci na rostoucí teploty zažíváme boom a poptávka se výrazně zvyšuje,“ řekl dnes novinářům David Podhorský z firmy Dawyck, která dodává pásy se substrátem a zelení určené pro tento typ izolace střech.
Zelené střechy podle něj fungují jako ideální izolant, díky kterému lze snížit účet za energie a zároveň zpříjemnit místní klima. „Zelená střecha velmi tlumí prostup tepla do objektu, takže lidé nemusí mít klimatizaci nebo ji mohou používat pouze na minimální výkon. V zimě pak zelená střecha dodává domu tepelnou setrvačnost,“ uvedl Podhorský, podle kterého navíc střešní hydroizolace pokrytá vegetací nedegraduje tak rychle, jako když je vystavena přímému slunci.
Do ozelenění střešních konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy odborníci zakládají především na rodinných domech (48 procent), komerčních objektech (15 procent) a bytových domech (15 procent). Necelou čtvrtinu zelených střech instalovali zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích.
Na projekty lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. „Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ podotkla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.
V Česku loni dominovaly extenzivní zelené střechy, pro jejichž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžují příliš stavební konstrukci, takže nejsou náročné na finance ani údržbu. Často na nich rostou sukulenty. Oblíbené jsou také přírodní typy zelených střech s vyšší luční vegetací. „I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ upozornila Šimečková.
Intenzivní neboli pobytové zelené střechy, které potřebují vyšší vrstvu substrátu kvůli pestřejšímu sortimentu rostlin, tvořily jen necelou pětinu loni založených střech. Mnohdy vznikají na podzemních parkovištích a v městském prostředí působí jako parkové plochy.
Zdroj: ČTK