Životní úroveň Čechů se přiblížila k úrovni západní Evropy

|

Během posledních dvou dekád se životní úroveň Čechů přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP) v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu to bylo 80 procent. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou představila Česká spořitelna. Autoři nicméně upozornili, že některé regiony jako Karlovarský a Ústecký kraj se spíše vzdalují.

Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji. Některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, rostly rychleji. Polsko se z životní úrovně 50 procent dostalo na 80 procent, a Litva dokonce 43 na 90 procent průměru EU.

Reálný hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v ČR od vstupu do Evropské unie vzrostl o 40 procent z 249 000 Kč v roce 2004 na 675 000 korun v roce 2023. Spotřeba domácností stoupla v tomto období ze 150 000 na 302 000 Kč, uvádí analýza. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se podle analýzy zemi ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu nižší, o 130 000 Kč. Spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100 000 korun.

„Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,” uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev.

„Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto peněz byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na společnou zemědělskou politiky a zbytek tvoří peníze na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace,” popsal analytik spořitelny Petr Zahradník.

Česko má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Ta se od vstupu do EU snížila z šesti procent pod tři procenta, a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé EU.

Vlivem rychlého růstu v posledních letech cenová hladina v letech 2004 až 2022 vzrostla z 55 na 81 procent průměru EU. Úroveň mezd však stále dosahuje 60 procent průměru EU.

Vstupem do EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z dvaceti na úroveň okolo 11 procent. Jde asi o 750 000 osob. K tomuto pozitivnímu vývoji přispělo čerpání evropských fondů, zejména díky projektům zaměřeným na koordinaci práce v sociálně vyloučených lokalitách, podpoře sociálního podnikání a zvyšování kapacity služeb a sociální práce, uvedla analýza ČS.

Zdroj: ČTK